Upekla jsem si holčičku

Píšu sice trošku později, protože mé malé holčičce už je skoro pět měsíců, ale dřív jsem se k tomu přes všechny povinnosti nedostala. Ale lepší pozdě než vůbec. V březnu se nám narodilo naše druhé dítě, tentokrát holčička. Pohlaví jsme nevěděli i když nám to skoro nikdo nevěřil. Vždyť při dnešních možnostech si to nechá říct snad každý. No my ne. Manžel sice ze začátku trošku funěl, ale potom ho všichni začali plácat po rameni, jak je dobrej, že to vydrží a už byl na toto rozhodnutí sám hrdý. A dobře jsme udělali. Holčičku totiž v naší rodině plné kluků nikdo nečekal.

Při prvním těhotenství jsem měla zablokovaná záda tak, že jsem byla ráda když jsem zvládla základní každodenní povinnosti. Ale tentokrát ne. Pekla jsem jako o život ještě víkend před dnem D. Cítila jsem se skvěle a pečení mě krásně naplňovalo. Možná i proto malá miluje zvuk zapnutého kuchyňského robotu a usíná u něj již při "prvních tónech" :) Že by malá cukrářka?

Malá je naštěstí zlatíčko, stejně jako byl její bráška a tak jsem se mohla vrhnout na dorty a jiné pamlsky v podstatě hned. Dokonce už v šestinedělí jsem dělala dort do soutěže a pekla pečivo pro nás a rodinu. Zatím jí to naštěstí drží a tak se realizuju dál a určitě budou dortíky přibývat. Věřím, že se máte na co těšit.